HOME PAGEDENÍKARCHIV

15.4.14 - Jsem v ''pohodě''

18. října 2014 v 18:49 | Drzounka |  PjůDyPjů D.
You're okay? Směju se, usmívám.. Nic nedávám najevo, chci být v pohodě, ale copak to jde? Fakt.. poslední dobou.. Jsem šťastná? Uvnitř vím že ano. Ale.. prostě je tam nějaké ale, něco mě sžírá, já sama nevím pořádně co. Jenda věc by tu byla.. Fakt mi strašně chybí ten kontakt.. Myslím že nemusím psát jaký... Když s někým sem..nedokážu bejt dlouho bez něj, je to jako mučení, když ležím večer v posteli a jediné na co myslím, že bych se nejradši přitulila, lehla si mu na hruď a pouslouchala tlukot jeho srdce. Je to jako eufórie.
Není vteřiina kdybych na to nemyslela, polibky, doteky, celkově ten kontakt. Za nic na světě bych to nevymněnila. A jak to jde u mě doma? Máma už se trošku zkrotila,problém je, že mi z ní brzo už fakt hrábne.. Je to prostěmoje máma a i kdybych o ní řekla sebehorší věci, tak to nemůžete brát tak vážně. Každej koho naštve jeho rodič na něj v tu chvilku nadává.. Další věc..? Je můj brácha incesťák? Jako tohle sem prostě napsat musím, v sobotu sem byla v hospodě s kámoše a s mojim bráchou... Normálně jsme kecali a tak, a pak... Bože mám z toho ještě teď randu.. Z mého bratra vypadlo slovo - Nechceš vidět můj pe*is? - Really?! Doufám že si dělal jenom srandu!!

Nikdy jsem si nebyla něčím tak jistá, vím co chci. Proč je ale život taková nehorázná svině a vyjebává se mnou podlahu ? Chtěla bych, aby někdo vynalezl teleport, cokoliv co by mě přeneslo na druhou stranu republiky... COKOLIV.. Ale né, to se asi nikdy nestane. Další věc, balí mě bratrův kamarád? Ty jeho keci jestli mu nenajdu holku, pak mě přímo ten kámoš zve do emka (klub). No.. né, prostě ne. Beru ho jako člena rodiny a ke všemu.. Budu já mít někdy normální život? Když se na to tak podívám, na vztahy mezi mnou a mojí rodinou tak o tom docela pochybuji. Nemám v plánu se s nima ani nějak usmiřovat, babička.. proč se s ní usmiřovat? Má to cenu ? Sestřenka, nehorázná kráva, usmiřování nehrozí. Chudák děda, toho jediného mám asi ráda, ale protože přecijen bydlí s babičkou takže ho nenavštěvuji. Když na to tak koukám, tohle bude poněkud dělší zápisek. Jaký to je.. když je vaše máma s někým, u koho nevíte jak se může zachovat, může jí každou chvilku ublížit, doteď nad tím taky přemýšlím, ale co.

Jak vidíte tak další na řadě.. Slíbila jsem vám fotku mého táty... Je sice už stará, ale já se s ním nikdy nějak moc nefotila, protože nebyl věčně doma. Jezdil totiž po celé evropě s náklady a domů se vracel jenom na víkendy.. Jako malé mi to vadilo, ale jakmile jsem dospívala, tak jsem se na to už ani tak moc nesoustředilo, a tím to vlastně celé začalo. Jak táta nebyl furt doma, tak mu utíkalo spousta věcí ohledně rodiny, v podstatě nás už vůbec neznal, když přijel domů tak si připadal jako u cizích. Chápu to, chápu i to že měl nervy z práce, ale nemusel být hnusný když mu něco vadilo. Mám na něj hodně dobrých vzpomínek, ale najde se i spousta negativních. Musíte pochopit že tohle je jediný otec kterého jsem měla, biologickej se nestaral. Lituju všech chvílí, kdy se mi snažil pomoct a já jeho slova většinou ignorovala. Chce se mi brečet při tom když tohle píšu, bude to rok co jsem ho neviděla, strašně se mi stýská. Když jsem ho chtěla kontaktovat, tak jsem nemohla, telefon jsem neměla a staré číslo nebylo funkční. A máma, ta nechtěla abych se s ním nějak bavila po rozvodu. Teď nezbívá než napsat, mám tě ráda.. Doufám že tě ještě někdy potkám..
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama